|
|
Uplatňování daňové ztráty v judikatuře SDEU
Hálová, Lenka ; Bělušová, Kristýna (oponent) ; Brychta, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá uznatelností daňové ztráty v kontextu základních svobod EU mezi mateřskou, dceřinou a vnukovskou společností. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které jsou nezbytné pro řešenou problematiku. V analytické části je blíže vymezena svoboda usazování a jsou zde analyzovány vybrané rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Návrhová část obsahuje návrh metodického postupu pro posouzení uznatelnosti ztrát pro mateřskou společnost, které vznikly její dceřiné nebo vnukovské společnosti.
|
|
|
Přemístění sídla společnosti se zaměřením na přemístění sídla Evropské společnosti
Maršíčková, Linda ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnocení možnosti obchodních společností přemístit své sídlo, a to z několika úhlů pohledu. Je rozlišováno mezi situací společností vzhledem k přemístění skutečného sídla a oproti tomu sídla registrovaného. Otázka přemístění sídla je nejdříve rozebírána v obecné rovině a poté z perspektivy práva EU. Z důvodu stále ještě nedostatečně řešeného rozsahu svobody primárního usazování, především co se týče problematiky přemístění zapsaného sídla, se práce soustředí na evropskou společnost. Ta se dá označit jako zatím nejpokročilejší výsledek společného úsilí členských států o dosažení nadnárodní formy společnosti. Volba evropské společnosti není náhodná, neboť možnost volně přemisťovat své zapsané sídlo v rámci EU je jedním z jejích hlavních atributů. Analýza procesu přemístění sídla evropské společnosti, včetně zohlednění případných úskalí, by pak měla vyústit ve srovnání se současnými možnostmi "národních" společností. Co se týče struktury práce, je členěna na čtyři části a závěr. První část se zabývá otázkou společného trhu EU, zejména s ohledem na jednotlivé svobody pohybu. Větší prostor je pak vzhledem k tématu práce věnován primární a sekundární usazovací svobodě jako nedílné součásti volného pohybu osob. Další část pojednává o problematice osobního statutu...
|
|
|
Svoboda usazování v mezinárodním právu soukromém
Štaňko, Andrej ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
132 Abstrakt: Svoboda usazování v mezinárodním právu soukromém Obchodní společnosti jsou v určité fázi expanze nuceny vstoupit na mezinárodní trh. Pro přeshraniční podnikání lze využít jednu z několika možných forem. Může být např. založena organizační složka podniku nebo dceřiná společnost s vlastní korporátní identitou. Přeshraniční podnikání je umožněno hlavně díky svobodě usazování a svobodě pohybu. Rigorózní práce pojednává o úpravě obou svobod, jsou diskutovány dopady rozhodování Soudního dvora Evropské unie. Související inkorporační princip a princip sídla je popisován v komparativním náhledu. Popsáno je také uznávání subjektivity zahraničních podnikatelů v českém právu. České právo uznává i společnosti, které by nebylo možné v České republice založit. V tomto ohledu je pojednáno o trustech podle práva Guernsey. Judikatura Soudního dvora Evropské unie umožňuje a zintenzivňuje soutěž právních řádů členských států Evropské unie. Situace v EU je v rigorózní práci přirovnaná k USA a v tomto ohledu jsou v rigorózní práci popsané aspekty, které mohou ovlivnit výhodnost jednotlivých jurisdikcí pro zahraniční investory. V tomto ohledu jsou popsány rozdíly vnitřního uspořádání akciové společnosti podle práva New York a Delaware. S inspirací v pramenech amerických autorů, zabývajících se právem a ekonomií, je...
|
|
|
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
|
|
|
Cross-border transfer of the company's seat within the European Union
Molnári, Daniel ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Možnosti cezhraničného premiestnenia sídla spoločnosti v rámci Európskej únie sú aktuálnou otázkou súčasnosti. Táto oblasť podlieha značnému vývoju. Vývoj je založený najmä na rozhodovacej činnosti Súdneho dvora Európskej únie. Posledné desaťročia bolo cezhraničné premiestnenie sídla spoločnosti predmetom kontroverzií. Hlavným dôvodom je nedostatok politickej vôle v riešení tejto otázky. Na druhej strane, niektoré dôvody súvisia s rozdielnym prístupom členských štátov a protikladmi dvoch hlavných teórií určovania osobného štatútu: inkorporačnej teórie a teórie sídla. Predmetom rigoróznej práce je skúmanie širších súvislostí cezhraničného premiestnenia sídla spoločnosti v rámci Európskej únie v kontexte medzinárodného práva súkromného. Práca sa skladá z piatich kapitol, pričom každá sa sústreďuje na odlišné aspekty mobility spoločností. Prvá kapitola skúma teoretické pozadie zvolenej témy a definuje základnú terminológiu. Táto časť pokračuje špecifikáciou aspektov a podmienok uznania zahraničných spoločností ako subjektov práva. Druhá kapitola približuje teórie určovania osobného štatútu, ich špecifické charakteristiky a právne princípy. Tretia kapitola sa venuje otázkam sídla spoločnosti a jeho premiestneniu v rámci Európskej únie. Táto kapitola je rozdelená na štyri časti. Prvá časť popisuje...
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Uznávání odborné kvalifikace jako nástroj k výkonu povolání v členských státech EU
Tesař Rašková, Zuzana ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Hlavním cílem předložené práce je analýza systému profesního uznávání v EU jakožto nástroje k přístupu a výkonu povolání jako důležitého předpokladu pro realizaci jedné ze čtyř základních svobod EU - volného pohybu osob. Bez ohledu na přijetí směrnice o odborných kvalifikacích v roce 2005 má oblast uznávání odborných kvalifikací v EU již poměrně dlouhou historii. Z právního hlediska je tato právní úprava významná, protože zajišťuje funkčnost svobody volného pohybu osob, z hlediska praktického je naopak významná proto, že požadavky na odbornou kvalifikaci a s nimi související požadavky na jinou způsobilost často představují fakticky největší překážky a bariéry v rámci jednotného trhu EU. Mobilita kvalifikovaných odborníků je v Evropské unii zatím na poměrně nízké úrovni. Do jisté míry by nedostatek odborníků mohli vyřešit lidé s odbornou kvalifikací získanou mimo EU, kteří v současné době čelí velkým problémům s uznáním své kvalifikace. Aby odborníci mohli plně těžit ze svobody pohybu, musí být jejich kvalifikace jednoduše uznaná v ostatních členských státech. Je tudíž nezbytné, aby směrnice o odborných kvalifikacích stanovila jasná a jednoduchá pravidla pro uznávání odborných kvalifikací. Odhaduje se, že samotný systém automatického uznávání na základě harmonizovaných požadavků na minimální...
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
|
host ::
RSS.